Židovské město pražské
Jáchymová uliceJáchymova ulice stala součástí ghetta pouze v XVII století, kdy se židům podařilo získat část domů na její jižní straně, v těsném sousedství kláštera benediktiny. Úzké a vysoké fasády Jáchymové ulice byly typické pro raz těsného Židovského Města. Doma zdály tajemné, záhadné bytosti, že talentovaně popsal Gustav Meyrink v románu "Golem".Krátká Jáchymova ulice spojovala byvalou Maiselovu (nyní Pařížskou) a Úzkou, současně Maiselovu. Měla délku jen jeden blok domů, celkem 3 domy s každé strany. Protože místa v ghettu bylo málo, a pozemky, na nichž stála většina domů, byly velmi úzké, domy stály těsně vedle sebe. Několik domů na jiném, bližním k Úzké, konci ulice tvoří velký rohový dům č. 62 U Vápenice, v němž 1366-1368 umístěna kolej pražské univerzity. V koleji bydleli 12 profesorů. Český král Karel IV. získal tento dům po smrti jeho majitele, Žida Lazara, a věnoval jeho potřebám vysokoškolského vzdělávání.
Po roku 1493 rohový dům č. 62 U Vápenice na rohu Jáchymové a Úzké ulic vrátil se do vlastnictví židů. V tomto místě byly dvě brány - v lince domů č. 58-62, zavírala Úzkou ulici, a napříč Jáchymovou ulice. Pravě hranice Židovského města vysvětluje, proč domy z obou stran na vyustení Jáchymové ulice vystupují vpřed za linii ulice. Na obou stranách hraniční stěny byly malé plochy, kde se scházeli lidé čekající na otevření brány. Na těchto plochách se konaly první obchodní jednání, lidé dozvídali novinky, a samozřejmě, že to bylo místo častých hádek a sporů. Pozorování takových konfliktů bylo povinnosti hlídači a inspektorů brány ghetta. Po uzavření brány kolem nich nebylo zakazano i přespat. Před domem na náměstí byly pumpa a plynové svítilny. Pro reklamní před dvě stě lety použivali nejen rohy, ale i uzavřené, v podobě válcového stojana studny. |
| www.prahafx.ru | pověsti | mystika | stará Praha | domy, ulice | výstavy | kontakty |
|---|