Židovské město pražské

Vchod do Židovského města

Tam, kde se nyní začíná Pařížská ulice, ve starém Židovském městě bylo Maiselova ulice, jedna z nejužších ulic. Ona se zahýbala, skládala se ze tří částí, na jednu z nich čelila současná zadní fasáda (zadní trakt?) Maiselové synagogy. Jméno ulice získala pravděpodobně podle této synagoze. Ulice dlouho sloužila důležitým propojením Staroměstského náměstí s centrem Židovského města.

Byvalá Maiselova, (teď Pařížská) ulice
Byvalá Maiselova, (teď Pařížská) ulice
Zde se nacházely brány, a byl jeden z rušnejších vjezdů v ghettu. Za branou vlevo stál ten nejmenší patrový domek č. 277 v celé Židovské čtvrti a říkali mu Pardonný domeček. Byla to stará útulna či Pardonóvý domek; bylo to staveníčko velice skrovné, do patra se chodilo otevřenými schody s ulice. Zde z masa přivezeného do Josefova se platil akcis, a tím uděloval se pardon (dovolení) vstoupiti do Židů.

U brány sedavali si žáci židovských barbířů a čekali na vesničany, aby přetáhli jich do své kadeřnické, hádající se mezi sebou o klienty, což se velmi nelíbilo staroměstským barbířům.

Pravou stranu ulice tvoříly domy, které vlástnil Jakub Bassevi (Baševi) - dvorní žid, privilegovaný kapitalista, který se postupně stal finančním poradcem mnoha šlechticů a později císařského dvora. Jeho služeb využili tři české krále: Rudolf II., Matyáš a Ferdinand II.

Bassevi byl ochráncem svého lidu, prostředníkem mezi židy a králem. Během Stavovského povstání podporoval tu stranu, která se zdála méně nebezpečná pro jeho lid. Vděčný Ferdinand udělil Bassevimu znak a povýsil ho do stavu šlechtického s predikátem z Treuenbergu. První to žid v Čechách, který takto byl vyznamenán. Znak jeho - štít černý cestou stříbrnou od dolejší levé strany k hořejší pravé na dvě rozdělený, v kteréžto stříbrné cestě osm červených hvězdiček se nalézá. V dolejší pak i hořejší černé části štítu zlatý lev s otevřenou tlamou a dvojitým ohonem a vyplazeným jazykem. Za klenot nad štítem jest přilba zavřená s královskou korunou, nad niž orlí křídla vynikají, z nichž pravé jest dole červené, nahoře bílé, levé dole červené, nahoře žluté a mezi dvěma křídly zlatý lev jest vztyčen k pravé straně obrácený. Konečně ještě v srpnu r. 1622 rozmnožil mu Ferdinand II. štít tak, aby přilba v klenotu byla otevřená. Jako dvorní žid, byl ušetřen od potupné povinnosti nosit žlutý kroužek na oblečení, mohl se volně pohybovat po Praze, byl osvobozen od daní, měl přístup k soudu, mohl obchodu v rozsahu větším, než je jeho souvěžci.

Jakub Bassevi
Jakub Bassevi
Nejbližší dům směrem k rynku Staroměstskému (č. p. 71) jmenovali od druhé polovice 15. století „u sv. Jiří", v následujícím věku „u Šalamúna". Ve vchodu domu viděti bylo gothické klenutí žebrovité z první polovice 14. století. Ježto půda byla zde časem značně zvýšena, zdálo se, jakoby žebra klenby již od země počínala.

Sousední dům č. 72 "U Zlatého páva" zmiňován v roce 1363. Z neznámých nyní důvodů král Vladislav umístil v tomto domě kanceláře a archiv státních knih záznamů pozemku království Českého - „desk dvorských".

V domě „Konopovském" č. p. 73. měl Bassevi mincovnu. Boháč vešel do určeného Ferdinandem II konsorcium v čele s Janem de Witte, finančním agentem Albrechta Valdštejna. Členy konsorcia, který měl pomoct hospodařství, utlumenému po bitvě na Bílé hoře, byly správce království Českého sám kníže Karel Lichtenštejn, Albrecht z Valdštejna, Pavel Michna z Vacinova, Jan de Witte, Jakub Bassevi a jiných 10 osob anonymních. U konsorcia byl monopol na ražení mince a nákup stříbra v Čechách i v zahraničí. Ale obnovit státní hospodářství se nepodařilo. Celý plán, který utrpěl nezdar, když přišlo k devalvaci měny, udělal újmu pro stát.

Bassevi nebyl vinen, a, což je více pravděpodobné, že jeho kolegové po konsorciu, kteří se zřejmě snažili využít situace ve svůj prospěch. Bassevi byl s největší pravděpodobností falešné obvinění zatčen. Po smrti nejmocnějšího podvodníka, Karla knížete z Lichtenštejna, který ošidil stát o 7 millionů zl., přikročeno bylo k Bassevimu. Dne 22. února 1631 vydán rozkaz k jeho zatčení. Tomu ušel útěkem do Jičína k Albrechtu z Valdštejna. Odtud odebral se do Mladé Boleslavi, kde zemřel 2. května ve stejném roce 1634, kdy Valdštejn byl zavražděn v Chebu. Jeho obrovské jmění bylo zabaveno, a několik generací potomků žili v chudobě v Pražském ghettu. Manželka Bassevi odpočívá na Starém židovském hřbitově.

Poslední z tohoto bloku dom č. 74 byl rohový, čelil se do Kostečné ulici. Při demolici tohoto domu v malém dvoře bylo možné vidět nízké stavby - stáje, v přízemí domu - prostorné pokoje s gotickou klenbou, vyše - pokoje byly tak nízké, že vysoký muž v nich by nevstal. Říkali, že v těchto místnostech před asanaci spali 6-12 osob. Nalezli i naprosto temnou místnost, údajně alchymistickou dílnu, a tajné chodby.



www.prahafx.ru pověsti mystika stará Praha domy, ulice výstavy kontakty