Židovské město pražské

Červený plácek

Červená ulice, Staronová synagoga, Židovská radnice a Náměstí u synagogy (Červený plácek, Dřevný plácek) po staletí byly duchovním centrem Židovského Města, spojených s jeho částmi sítí uliček, dvorů a průchodů.

Másné krány na Červeném plácku

Název náměstí pochazí s činností, kterou na nej provozovaly. Původně se jmenovala Červený plácek nebo Řeznický z masných krámů (obchodů), které zde stály v XVII století. Masařské nebo řeznické bylo z nejstarších řemesel, jež ghettu zřejmě propuštěno. Židovští řezníci po příkladě křesťanských řezníků složili se v společnost, v cech, ne-li dřív, to jistě od dob Ferdinanda II. Požívání masa souviselo u židů s předpisy náboženskými, a proto městští řezníci nemohli nic namítati, oddal-li se žid tomu, aby svým souvěrcům připravil košerované „čisté" maso. Židům náboženství zakazovalo jísti zvířata nečistá, tať zacpávají (dle rabbinských slov) srdce, čisté duše zamotávají, rozum zatemňují. Je zachována informace o řezniku-židovi a jeho manželce, kteří se před každou sobotu vážili, aby chudým dát maso ze svého obchodu tolik, kolik váží sami.

A živo bylo v masných krámech židovských od jakživa, nebot’ nechodili sem pro maso jen židé, chodívali sem křesťané a v některý čas i houfně. Byl to čas postů, jichž bývalo v minulých stoletích do roka z míry mnoho: v ten čas křesťanský řezník musil rozkazem světské i duchovní vrchnosti krám míti zavřený - a žid v ghettu prodával; prodával ovšem jen těm křesťanům, kteří půst kladli hříšně za hřbet, ale bývalo jich již v XVI. věku tolik, že přes tu chvíli řezníci městští nabíhali s žalobami na radní dům, a konšelé a vyšší úřadové nuceni zakazovati.

V oknech masných obchody byla dřevěná okenka, která je možné sklopit a využít jako prodejní pult pro prodej. V tom případě, když je máso rituálně zabitých zvířat nebylo košer, to kupovali se slevou u židovských řezníků křesťané. To vedlo k častým sporům s církevními institucemi, které se snažili omezit komunikaci křesťanů s židy. V r. 1647 císař Ferdinand III. poručil řezníkům v ghettě, aby sekali maso jen v ty dni, co sekají křesťanští řezníci, jindy ne, aby nebyl půst rušen. Ale nesnadno bylo rozkaz plně uvésti v skutek. Žaloby nepřestaly.

Po převodu jatek a masných obchodů v Masářskou ulici na témto malém náměstí u Staronové synagogy prodávali dřevo na vytápění, a místu začali říkat Dřevný plácek. Po 1870 náměstí oficiálně začalo být nazýváno U Synagogy. Od roku 1622 zde stála jedna z hlavních kašen v Židovském Městě. Náměstí bylo jedním z mála míst, kde mohly hrát děti.

www.prahafx.ru	pověsti	mystika	stará Praha	domy, ulice	výstavy	kontakty